Kuks

Hospital Kuks

Víkend 11. a 12. 6. 2022 byl výjimečný hlavně tím, že se brali Lucka s Martinem a na rozdíl od ženicha se Pavlik skoro neožral. Svatba to byla převeliká, prostředí úchvatné: Galerie antického umění v Hostinném s nahými starověkými pindíky a Tadeášovy domky s bazénem. V neděli ještě před snídaní jsem si tam po vynucené třítýdenní pauze zaběhla svou desítku a vyrazili jsme na Kuks. Pavlik statečně ignoroval svá zranění kolene, poničeného pokusem hrát fotbal v opilosti i ramene, poničeného pádem z kola v sebevražedném terénu a odpajdal celkem slušný výkon po četných schodištích.

Nicméně i jemu se líbila barokní symetrie navržená Alliprandim a parádičky dovedené Braunem k dokonalosti i mravnímu ponaučení. Průvodkyně nás v rámci základního okruhu seznámila se zákoutími rodiny Šporků, se systémem poskytování paliativní seniorské péče v hospitalu, s některými pravidly pro špitálníky (cituji: neožrat se jako dobytek z kapesného), pohovořila o vnímání smrti v barokním období a hlavně o Braunových sochách ctností a neřestí, které nikoho nenechají chladným jak v oblasti estetického vnímání, tak v oblasti základní morální orientace, páč nikdo nechce být odnesen andělem špatné smrti, který zastřešuje transport hříšníků tam, kam patřej.

Nejsvůdnější neřestí pro mě je rozevlátá lehkomyslnost (je i nejlépe dochovaná) a jsem asi i trochu náchylná k obžerství, i když si talířek nenakládám tak nestoudně jako alegorie, která ho reprezentuje. Ctnosti jsou krásné všechny, neboť jsou vyjádřeny krásnými mladými ženami. Dost dobrá je moudrost. Disponuje třemi obličeji. Ten, co se kouká do minulosti je umístěn v části hlavy, kde běžným ženám obvykle rostou vlasy. Druhý obličej je tam, kde by se dal očekávat a ten třetí vyzařuje ze zrcadla pablesky z budoucnosti.

Pro změnu jsme tento víkend prožili kulturně a společensky. Občas to nezaškodí.